ANIMEFEST 2017 | Rychlo-info-článek

Neděle v 22:44 | Viol |  Deník&Myšlenky
Ahoj, všechny vás vítám u tohoto kratšího (doufám) článku. Jak už jste vyčetli z názvu, bude se týkat Animefestu a bude to spíše takové shrnutí, jelikož mám nutnou potřebu o sobě dát po době vědět, ale bohužel nemám dostatek času (a energie) na to, abych se vypsala natolik, abych byla s tímto pro mne důležitým článek 100% spokojená. Tak se na to pusťme...

CO JSEM OČEKÁVALA?
Ani přesně nevím. Čekala jsem to jiné, úplně jiné, ale nemohu říct, že to bylo horší. V představách naivního člověka, jako jsem já, je vždy všechno růžové, takže jsem si to dovolila takhle představovat, i když jsem zároveň měla pocit, že to bude hrozné. A nakonec to bylo super. Na mé růžové představy to sice nemá, ale tak jak tak nemohu uvěřit, že jsem si konečně nějaký víkend i fakt užila... (počkat, předminulý víkend v Drážďanech byl také luxusní, ale když někam jedete jen vy a přátelé, na vlastní pěst, je to přece jen něco jiného ♥)

CO JSME DĚLALI A CO SE DALO DĚLAT?
Než jsem tam jela, pořádně jsem ani netušila, o co tam jde. Mám pocit, že jsem tomu doteď pořádně nepřišla na kloub. Je tam tolik možností, až máte na konci pocit, že jste nic nestihli. Jsou tam např.:
- Přednášky (tématické, samo sebou)
- Soutěže (většinou týkající se cosplayů, ale i třeba nějaké znalostní o anime..)
- Hry (karaoke, taneční podložky, tancování u iBoxu, počítače, deskové hry...)
- Free-hugs ("objetí zdarma", to, čímž jsme 'promrhaly' většinu času :D)
- Nákupy (seženete tady plyšáky, japonské sladkosti, hrníčky, sešity, tužky, pouzdra, badges, pohledy, plakáty, oblečení, věci, které jsou strašně roztomilé, ale v životě je nepoužijete... :D všechno drahé jak Pikachu, ale něco se dalo :D)


Na závěr přidávám jednu z miliardy a půl fotek, které jsme tam nafotily a doufám, že se mi brzy podaří sepsat blog, ve kterém popíšu jak to probíhalo. Dobrou noc.


PS: Byl tam strašně malý výběr jídel, takže pokud nechcete být živeni celý víkend jen Pocky, čínskou polívkou a vaflí ve tvaru ryby, vzala bych si příště radši něco z domů :D
PPS: Ještě nás tam, živila MANA, kterou podávali zdarma xD
 

Anděl strážný

4. května 2017 v 22:10 | Viol |  "Básně"

"Přiletěl, jak velkolepě,
upřel pohled na mne slepě.

Roztáh křídla, plná peří,
v minulosti, jiným dětem
otevřel již stovky dveří.

Nový život, daroval nám,
pak však zůstal sám a sám.

Bloudí v lesích, bez pomoci,
nezískává velké moci.

Za odměnu, k dobrým skutkům,
otevřeně povídám,
nechce peníz, ani trochu,
úsměv je to, co mu já dám.

On je Anděl- ten můj strážný,
dohlíží na mne, tam i zpět,
není vtipný, ani vážný,
je ten pravý!
To poznala jsem jakbysmet.

Přemýšlíte nad důvodem,
proč já do vás tohle cpu?
Zamysli se nad původem,
Tvojich strážných andělů!"


PS: Asi už jsem se z toho učení dnes zbláznila, mějte se fajn.

Syndrom přežírání

2. května 2017 v 23:15 | Viol |  Téma týdne
Je velká, urostlá a bílá,
Ráda bych s ní sama byla.

Stačí chvíle bez ní krátká,
Zapomenu na rovnátka,
Otevřu ji - galaxii,
Nemám přeci bulimii!
To se mi to s plným bříškem,
Po baráku ťapká...

V tu chvíli nemám ani zdání,
Že je tohle přežírání...

Ber si na co jen máš chuť,
Sama sebou šťastná buď!



Taky si občas uděláte chvilku pro sebe - jen Vy a ona? :D
Mějte se hezky, dobrou noc ♥
 


Koně jako koníček

1. května 2017 v 9:33 | Viol |  Deník&Myšlenky
Pokud jste si četli mé kraťoučké představení napravo v menu, pravděpodobně víte, že jezdím na koních. Jezdím stále a už docela dlouho a za tu dobu jsem několikrát změnila přístup k tomuto sportu/koníčku a ten bych dnes chtěla probrat, protože je načase rozdělit radosti a starosti od sebe.
Když jsem byla malá, pravděpodobně jsem koně brala jako jednu velkou hru, jestli mi rozumíte. Už v raném věku jsem "trpěla" soutěživostí a měla nutkání být nejlepší, ale koně jsem prostě brala jinak, jako nějaký bonus do života.


Kam dál